Mé tři roky s cotonkem

Dovolte mi, prosím, abych se s Vámi podělila o své zkušenosti s pejskem tohoto plemene. Když jsem dostala k narozeninám Kittynku, nebyla jsem úplný „psí“ začátečník. U rodičů jsme měli postupně dva německé ovčáky, když byly dcery malé pořídila jsem domů kokršpanělku Betynku, další – její dceru, jsme „zdědili“. Štěňátek kokříků jsem odchovala ke třiceti. Po několika letech bez psa se k nám nastěhoval 11 měsíců starý kupodivu velmi vychovaný německý ovčák, který se prý tři týdny toulal po obci. Trvalo mi asi dva roky než jsem zpracovala manžela natolik, že když jsem si k narozeninám chtěla místo sedací soupravy do obýváku pořídit k Dagovi dalšího psa - maličké štěňátko ve zhruba stejné cenové relaci jako ta souprava, kapituloval a jeli jsme si pro Kittynku. Dodnes svého rozhodnutí nelituji ani já ani nikdo jiný z rodiny.

O plemeni Coton de Tuléar jsem se dočetla až v novější odborné literatuře, protože je to vlastně pro Evropu nové plemeno, které bylo dlouho na Madagaskaru izolováno od světa, nebo spíš svět od něj. Navíc uveřejňované informace jsou dosti protichůdné. Třeba v péči o srst se snad neshodnou ani dvě knihy. Mé vlastní zkušenosti jsou velice dobré, není čeho se bát. Štěňátko je třeba česat od začátku, nejprve proto, aby si na tuto činnost zvyklo a pak tak do jednoho a půl roku proto, aby se mu štěněcí srst, kterou postupně „odkládá“, nespékala do dredů. Ty už pak vyčesat nejdou, musí se velice opatrně odstřihnout. Na stolku v obýváku vedle ovladače od TV mám položený hřeben, a když se dívám např. na Zprávy, vezmu Kittynku na klín a tak 2x za týden jí učešu. U dospělých cotonků se srst chová stejně jako vlasy. Když ovšem proletí lesem a vypadá jako magnet obalený v hřebíčkách, je vyčesávání jehličí a větviček větší problém. A proto je potřeba, aby si už malý pejsek zvykl, že ho češete, že je to nevyhnutelné a že si protestem vyslouží spíš jednu na zadek, ale když bude držet dostane piškotek. Ještě dnes mě Kittynka překvapuje jak je povahově jiná než kokříci i než němečtí ovčáci. Podle mne a mých zkušeností jsou cotonci velice chytří – až mazaní, velice rychle se orientují v nastalé situaci, pohotoví, hraví a temperamentní, rychle vše pochopí, takže se snadno učí a vychovávají, a jsou dobře ovladatelní. Ovšem na rozdíl od Daga, který když mě otravuje a já na něj třeba zrovna nemám čas, okřiknu ho a on tedy poslušně lehne a dá pokoj – protože německý ovčák byl šlechtěn k poslušnosti, mimo jiné – Kittynka se nedá a za chvilku slyším rámus z chodby, kde velice vehementně rámusí prázdnou miskou na vodu. Tak teď, když něco chce, se od ní nechám dovést na to místo, které mi chce ukázat. Skoro vždy to má nějaký smysl. Ale tohle všechno objevíte časem stráveným se svým štěňátkem.

Koupání: není nutné, pokud zrovna nejdete na výstavu, nebo se pejsek nevyválel v něčem opravdu ošklivém. Používáním šamponů se pokožka vysušuje a to není dobré. V přírodě se cotonci dlouho obešli bez šamponu a docela dobře, takže až se půjdete v létě koupat k vodě, jděte někam, kam s vámi může i pejsek, a uvidíte jaký je to milovník vody. Ale nenutit!!! Když budete ve vodě všichni z jeho „smečky“, zcela jistě se za vámi vydá sám. Pokud pejska vykoupete, vždy ho pak i vytřete, protože by dlouho schnul. Po koupání doma ještě usušit fenem, ale tak, aby ho to nespálilo, ihned by si to zapamatoval a při další takové akci s ním budou problémy. A po šamponu zcela jistě použít i kondicioner.

Paraziti apod. nezvaní hosté: při procházkách venku není problém chytit blešku nebo klíště. Velice se mi osvědčil přípravek Frontline spot, je to ampulka, ze které se kápne pejskovi mezi lopatky přípravek, který se vstřebá kůží, a chrání ho cca 3 měsíce před blechama, klíšťata se sice zakousnou, ale chcípnou a odpadnou. Pejsek může už za několik hodin po aplikaci zmoknout nebo si jít zaplavat. Na odčervení pejska se používají přípravky Drontal Plus - tablety, nebo zase taková ampulka mezi lopatky Stronghold. Odčervení by se mělo provádět cca 2x za rok nebo dle potřeby.  Pokud se pejsek drbe, může to mít mnoho příčin: bleška, osina z bodláku-třeba úplně malilinká, zacuchaná tahající srst, přesušená pokožka. Pokud se vám nepodaří najít příčinu, je dobré se poradit s odborníkem, nejlépe veter. lékařem.